Pojďme si zacvičit

Lidé se vymlouvají, že nemají čas si jít zacvičit, ale přitom stačí pár minutek. Na internetu najdeme spoustu cvičících videí, které jsou do 10 minut, nebo si vytvoříme vlastní sestavu, která se dá vmáčknout kamkoliv během dne. Já vám dnes představím dvě sestavičky.
1.
Výskok + plánutí do kolen
přemístění do planku ( prkna)
2 kliky
5V sedlehů
2 kliky
z prkna do stoje
výskok + plácnutí do kolen
opakujeme 10x
- klik může být dámský na kolenou

2.   

80 bicyklů (40 na každou stranu)

 70 výpadů 

60 dřepů

 50 kašparů (panáků)

 40 vysokých kolen

 30 kliků

 20 sedlehů 

10 angličáků

TAk cooo? za jak dlouho to dáte? 

Ona nepapá, ona se nacpává....

Asi všichni znáte pohádku, ze které tato hláška pochází ( Lotrando a Zubejda...aby bylo jasno všem). Jooo jídlo...to že sportuji, to už víte. Ale jídlo...to je dost velký problém. Mám to jako na houpačce, jsou dny, kdy skoro nejím a když už, tak ty ultra super zdravé pokrmy a pak jsou dny, kdy je tomu přesně naopak. Ale těch dnů, kdy jím míň a zdravě je víc. Stále mám v hlavě zafiksové to klasické dietařské uvažování- budu jíst málo, nebo přiberu. Kam to vede? že se jednoho krásného dne prostě nacpu a pak se cpu další dny jak utržená ze řetězu. Ehm, to bylo trochu přehnané, ale...O zdravou stravu se zajímám již dlouho a myslím, že teoreticky vím jak na to a snažím se to dodržovat. Nikdy jsem nebyla moc na sladký, smažený a tak, ale někdy ta chuť prostě příjde.  A můj vysněný pekáč buchet se stále stydlivě ukrývá pod utěrkou ( špíčkem na břiše). 

Teď jsem tomu učinila přítrž a začala jsem s tím něco dělat. Poprvé jsem si nechala propočítat jídelníček na míru a dneska začínám. Jsem zvědavá na výsledky a nebojte, budu vás informovat. ( kamarádka má po necelých dvou týdnech cenťák v pase dole). Já mám zatím pocit, že se do mě ta spousta jídla snad ani nemůže vejít a to mám zasebou teprve snídani, svačinu a oběd :-D :-D Ale první dne je brzo cokoliv hodnotit, takže si počkejte na výsledky se mnou. ;-)

Jak jsem se ke sportu dostala

Tělocvična, sport, cvičení...to bylo dřív něco, čemu jsem se spíš vyhýbala. Pozůstatek po základní a střední škole, kdy mi tělocvik vůbec nešel a vše ještě dovršili tělocvikáři, kteří dokážou vaše sportovní sebevědomí, už tak malé, zakopat až někam k zemskému jádru a místo aby pochválili i za to málo, co se vám povedlo naopak zdůrazní to, co vám nejde. Jasně, nepočítám do toho takovéto rekreační ježdění a kole a plavní a sjezdové lyžování, které miluju, ale třeba dělat závodně gymnastiku a tak, to nebylo pro mě.

 Fajn, tak jsem na tělák a cvičení střevo a s tím jsem žila až někde do čtvrťáku na střední (kecám, ten pocit a zakomplexovanost ve mě pořád je, ale zdárně bojuji), kdy se blížil maturiťák a já se vrhla na domácí cvičení. Hezky pěkně dřepy, výpady, sklapovačky a tak a ono to šlo a postava se začala měnit. Poté na vysoké jsme vyzkoušela pár lekcí spinningu a bosu, ale u toho jsem nevydržela :-( Po přestupu na VŠ v Liberci jsem objevila zumbu a pilates a byla jsem lapena. Tato kombinace fungovala úplně perfektně!!! 

Do toho jsem začala běhat a tenkrát dost striktně dodržovala zdravé stravování. Až moc striktně, toto trvalo až do kolapsu na dovolené, kdy jsem si pěkně poležela na hotelovém pokoji s kapačkou v ruce. Delší dobu poté jsem se tak trochu flákala, ale pak jsem objevila na youtube jeden díl The Biggest Losers a s tím i Jillian Michaels a Boba Harpera a jejich cvičení. Oni mě přivedli k činkám. Mno dobře nejdřív k 1.5 kilovkám, ale i tak jsem si připadala děsně světově :-D Ale bavilo mě to. Naučila jsem se dělat kliky, plank a spoustu dalších cviků a cítila jsem se a vypadala jsem dobře. 

Pak ale přišlo magisterský studium a ve druháku na podzim státnice z ekonomie a já jen seděla a cpala se vším možným, hlavně tím nezdravým, kdy jsem balení nutelly měla spořádané během týdne a podobně...:-/ Pak už se to do Vánoc jenom nabalovalo. 26.12. jezdíme každoročně na lyže a tam jsem zažila šok. Lyžařské kalhoty jsem nedopnula, o tři cenťáky mi nebyly a já si řekla, že takhle to fakt nejde. Vlastně i moje maminka prohlásila, že jsem nějak přibrala ale že mi to nechtěla říkat...Fajn, co s tím, do klasický posilky se mi nechtělo a tak jsem koukala, jaká jiná možnost se v Liberci nachází. Jednoho lednového dopoledne (kdy jsem narychlo dostudovávala na zkoušku) na mě na FB blikla reklama na Contours (omlouvám se za reklamu, ale...). Neváhala jsem a hned jsem se přihlásila na volný termín na první návštěvu. Šla jsem tam mírně vyplašená, ale během cvičení to ze mne opadlo a já se cítila naprosto skvěle a upsala jsem se k dalším návštěvám. 

Dnes je to rok a čtvrt co Contours navštěvuji a sport mě začal opravdu bavit a neumím si bez něj představit svůj život. Došlo to tak daleko, že jsem se v lednu přihlásila na kurz CrossFitu pro začátečníky v GymLiberec ( ted HUG Hadrák underground Gym) a baví mě to, děsně moc a i ranní kruháče, takže svojí sportovní aktivitu rozděluji mezi Contours, kde teď nově i trénuji(Jooo ano, já sportovní střevo, pracuji jako fitness trenérka a v květnu budu chodit na kurz ať na to mám i papír) a  mezi HUGa :-) Co z toho plyne? Nenechte se nikým odradit a nedovolte nikomu, aby vás shazoval. Překonávejte samy sebe a dávejte si životní výzvy, nemusíte být hned mistři světa v čemkoliv, ale dělejte to, co vás baví, ať už je to cokoliv. :-)